LOKALITA: Jistebnice leží v Přírodním parku Jistebnická vrchovina, pro který je typický kopcovitý ráz krajiny s množstvím lesů, rybníků, potůčků a remízků. Tuto idylu doplňují malé vesničky s typickou jihočeskou lidovou architekturou, kapličky a smírčí kříže i tajuplné menhiry rozseté po kraji.
Toto téměř podhorské prostředí (nejvyšší vrchol Javorová skála 723 m.n.m.), je však aktuálně ohrožené zájmy investorů v trojúhelníku Monínec – Javorová skála – Alenina Lhota, více informaci na webu spolku Pod Javorovou skálou, z.s.
TURISTIKA: Přírodním parkem Jistebnická vrchovina, vede několik populárních pěších i cyklistických stezek. Stezka středozemím – Via Czechia, která propojuje nejsevernější a nejjižnějších bod ČR o celkové délce 569 km, cyklistická varianta o délce 547 km. Další známou dálkovou cyklistickou stezkou je Greenways Praha – Vídeň o celkové délce 460 km, která vede převážně po asfaltových silnicích. Nejvíce turistů a cyklistů tady však potkáte každou třetí květnovou sobotu, kdy si to směrem do Prčice vandrují všichni příznivci slavného pochodu Praha-pochod-Prčice.
JISTEBNICKÝ KANCIONÁL: Zpěvník husitských písní, s nejznámějším songem „Ktož jsú boží bojovníci“, který byl na jistebnické faře nalezen v druhé polovině 19. století. Nyní je uschován v knihovně Národního muzea, ale jeho kopii můžete vidět v místním muzeu, kde je součástí expozice obrazů místního malíře a ilustrátora dětských knížek, Richarda Laudy.
ŠPION: Jistebnický rodák André Simone, vlastním jménem Otto Katz, levicový novinář, horlivý antifašista, milenec Marlene Dietrich, agent OGPU, který v Hollywoodu verboval agenty pro Moskvu, v Mexiku se podílel na atentátu na Leona Trotskyho a v ČSR na retuši sebevraždy Jana Masaryka, který byl nakonec svými odsouzen k trestu smrti v politickém procesu s Rudolfem Slánským. Jeho dobrodružný život se stal předlohou postavy polského uprchlíka Viktora Laszla ve světoznámém filmu Casablanca.
POSLEDNÍ UPÁLENÍ ČARODĚJNICE V ČECHÁCH: Známý případ Jana Poláka, pastýře z Jistebnice, kterého sedláci nařkli, že očaroval jejich krávy, aby nedojili, se dostal až k Marii Terezii, která Jana Poláka omilostnila od trestu smrti a 12.7. 1756 vydala následující rozhodnutí:“…pověra čarodějnická může vládnout pouze tam, kde vládne ignorace a kde se faráři a knežstvo vůbec proti této pověře dosti ostrým způsobem nestavěli„… (Marie Terezie a procesy s čarodějnicemi, JUDr. Richard Horna, 1936)